Mysl, která spouští vzorce, které mají za úkol nás oddálit od nás samých, abychom pochopili, kdo skutečně jsme.
Komu se skutečně podaří odhalit pravdu a kdo podléhá stále se opakujícím scénářům mysli?
Celkem dlouho mi trvalo pochopit, co mají za úkol naše naprogramované vzorce, proč nemůžeme být tím co chceme, ale tím co jsme a hlavně, co je to, čím jsme.
Když člověk začne pátrat po těchto tématech, může snadno zabloudit a ztratit smysl bytí, nebo dokonce úplně zešílet.
Proč se nevyvíjíme, ale jen navracíme k sobě sama?
Každá éra má svůj jedinečný úkol. Porozumění té, ve které žijeme, se stalo mým klíčem k pochopení mě, okolí, ale i světa, či vesmíru. Jedno navazuje na druhé a tak bez tohoto kroku, bych nechápala ty navazující.
Nic netvoříme, "jen" se rozpomínáme.
Přecenili jsme se
Při plánovaní další zkušenosti lidského prožitku, nám byla nabídnuta možnost nesmírně rychlého růstu - významné pokročení na vlastním evolučním žebříčku. Ale to, co nám nedošlo, že tak jak je možné růst, je možné se i propadnout.
"Dáme ti zapomnění na to kým jsi, jediné, co musíš udělat, je i přes zapomnění, žít sama sebe."
OK do toho jdu, to je přece snadné, protože i když to nevím, tak tím stále jsem, takže to bude hračka.
Když se přepočítáš při plánování tam nahoře
Jenže už nám nikdo neřekl, co to "zapomnění" znamená.
Vytvořili nám základní vzorce a pak následné prostředí, které je umocní a nakumuluje. Tyto vzorce jsou právě tím zapomněním.
Ale už nám jaksi uniklo, že budeme přemýšlet na základě nich, resp., že každá myšlenka je bude spouštět v nekonečném kolotoči.
Nezbývá než experimentovat
A tím začíná cesta každého z nás, hledající odpovědi, cesty, nástroje. A buďme k sobě upřímní, cokoliv, co přinese sebemenší úlevu, je nejcennějším pokladem tohoto světa.
Tady se nám ale nabízí vše. Dobré, špatné, šílené, nápomocné, uvěřitelné i neuvěřitelné a funkční i nefunkční. Vše má svůj prostor a jistě se zpětně dá vypátrat důvod, který zapříčinil, že jsme si to vytvořili právě zrovna my - jenže to my, není to JÁ, ale je to to já v zapomnění.
Proto si stále tvoříme, co nechceme. Zažíváme opakující se věci, podléháme strachu a nebo nejsme schopni některé věci měnit. Tvoříme vše skrze já v zapomnění.
Jak zjistit kdo jsem JÁ?
Přeměna vzorců je nápomocná, nicméně nelze vyměnit všechny, na to zkrátka život není dost dlouhý. Vyměním tedy jen ty vzorce, které mi brání a říkají, že nemůžu být JÁ a pochopit, co to skutečně je.
Když zažiješ sebe
V momentě, kdy se ocitneš za tím vším, kdy se dostaneš k sobě sama, kdy procítíš, kým skutečně jsi, dokážeš uvidět všechny ty vzorce a zjistíš, že jsou mimo tebe, najednou vidíš, že nejsou součástí tebe, ale jsou okolo tebe a jen do nich vstupuješ, tedy z tohoto místa, pochopíš, že nic z toho co žiješ, už znovu žít nemusíš, jen tím, že do toho nevstoupíš. Tento moment můžeme nazvat osvícení. Je to okamžik, který dá zakusit něco za hranicemi běžného chápání, moment, který promění tvé vnímání, moment, kdy pochopíš vše.
MindsetAlex https://www.alexandra-z.com/