Ježíš nás nepřišel spasit.
Proč lidé říkají, že je příběh Ježíše léčivý po tisíce let? Jak je možné, že měl stále lásku v srdci, byť byl ukřižován? Proč se o něj otec nepostaral lépe?
To vše byly mé otázky, než jsem to celé pochopila.
Už se nebojím a hlavně nesoudím, poprvé vím, že není čeho, ani za co.
Ježíšův příběh přetrvává po tisíce let, do jaké míry byl pravdivý, do jaké míry je možnost, že se toto skutečně událo, nechám na každém z vás.
Já jsem dnes pochopila, ať už existoval nebo ne, jeho příběh je léčivý i dnes.
Při vlastním odpouštění lidem za činy, které jsem si myslela, že jsou neodpustitelné se mi připomněl právě příběh Ježíše.
Po té co jsem udělala v srdci místo díky odpuštění, jsem porozuměla poslání a příběhu Ježíše.
Ježíš, v mých očích, přišel duše ne spasit, ale probudit.
Duše se ale probouzí přes to, co se nám nelíbí a to nám vyplaví ty nejhorší stránky – právě proto, abychom je mohli uvidět, zpracovat, vědět o nich, protože když spějí, nic s nimi neuděláme, neuvědomujeme si je a i když nás přímo ovlivňují, není úplně v naší moci je měnit.
Proto potřebujeme probuzení.
Potřebujeme, aby nám na to bylo nasvíceno, abychom uviděli, co tam skutečně uvnitř sebe máme, abychom to mohli pochopit, zpracovat, vyrůst a posunout se.
On tedy vzbudil hrozné věci uvnitř lidí a to vedlo k tomu, že jej týrali, až skončil ukřižován.
Dokázal mít ale stále lásku v srdci a to jsem nikdy nechápala, asi právě proto, že to bylo přesně to, k čemu jsem si musela sama dojít.
On tím totiž naplnil to své poslání, nesoudil je, otevřel jim bránu k jejich vlastnímu růstu.
Za tím vším je obrovská láska, láska, která objímá, nesoudí a není tam prostor pro jakoukoliv nenávist.
Ještě dnes nás příběh Ježíše léčí, protože pomáhá porozumět, že vše co se děje, je skutečně v pořádku a že si zasloužíme všichni odpuštění, protože to vše, je jen cesta našeho poznání.
Děkuji Renatce Otysové, která mi posvítila, a i když se mi to nelíbilo (právě proto), došla jsem obrovské úlevy a pochopení, o kterém by mě nikdy nenapadlo, že tam na mě čeká.
Díky tomu přijímám svět jaký je, už nemám chuť bojovat, chránit se, nebo se bát, naopak přijímám vše a ne proto, že vím, že to vše bude dobré, ale naopak jsem připravena přijmout cokoliv je tam pro mě nachystané – už se zkrátka nebojím a hlavně nesoudím, poprvé vím, že není čeho, ani za co.
Pokud se chceš připojit, máme s Renatkou FB skupinu Rozklíčování života -> PODÍVAT SE
Další videa o poznání, životních pravdách, našich křižovatkách, ale i léčení, můžeš sledovat na YouTube kanále Rozklíčování života -> ODEBÍRAT KANÁL
Nasvítit a proměnit se můžeš na společné cestě s námi -> PODÍVAT SE
S láskou a pochopením, že tento článek není pro každého, držte se na těch vašich cestách poznání, protože to je smyslem našeho života.
Comments